My Sweet Scandal I

4. června 2015 v 16:16 | Sumiya |  My Sweet Scandal Volume 1. Kaito Awasama

Lidičky! Omlouvám se že teď moc nepíšu a nepřekládám mangu! Počítač je furt v režimu spánku tzv. nefunguje a tablet a telefen mi nestačí! O víkend zkusim napsat třetí kapitolu Pronásledován Démony, ale nic neslibuju! Snad se bude líbit tato dosti podivná povídka >.< hezké počtení :D a vypráví to hlavní postava. Neboli Riki Yakata.

Vyšel jsem ze svého bytu, a šel do své práce, jako obvykle. Dnes se tam obvzlášť těšim, protože mi můj redaktor, Masato Shii, dal nabídky rozhvorů, které bych měl provést. Jak jsem nad tím přemýšlel, narazil jsem do sloupu. "Ugh!" Chytl jsem se za čelo a odhrnul si své hnědé vlasy. Všichni se na mě podívali jako na vraha.

Chvíli jsem jen tak seděl, pak se rychlostí blesku zvedl, a tou samou rychlostí běžel do práce. Krucifix! Kvůli mým myšlenkám, tomu sloupu a těm lidem jdu pozdě! Doběhl jsem před velkou budovu s nápisem 'MINASAWA s.r.o.' vydýchal jsem se a podíval se, kolik je. 7:45?! Musim hnout! Na "konferenci" mám být 8:00! V běhl jsem do vnitř a šel ke schodům. Deváté patro.....to bude velmi zajímavé, když nefungují výtahy. Pevně jsem stiskl tašku, a dal se do běhu. V sedmém patře jsem už umíral. To dáš! Povzbudil jsem se, udělal divný, opravdu hodně divný výraz a dal se znovu do běhu. Do svého cíle jsem doběhl dvě minuty před začátkem. "No konečně! Už jsem myslel, že nedorazíš." Přešel ke mně můj redaktor. "Co se stalo? Obvylke pozdě nechodíš." Z tváře mu zmizel úsměv a zatvářil se ustaraně. "Ále, jenom jsem naboural do sloupu a pak běžel 3 km + devět poschodí až sem. Jinak se nic zvláštního nestali." Usmál jsem se na něj. Úsměv mi oplatil. "Takže, přichystal jsem ti tři slavné osoby. První, slavný spisovatel, Kaito Awasama," podal mi jeho složku. "Druhý, profesionální tenista, Yusuke Misato," podal mi další složku. "A poslední, špičkový fotograf, Itsuki Horai."podal mi poslední složku. Posadil jsem se a začal jsem si pročítat jejich spisy. "Tak, s kým začneš?! Trochu jsem sebou trhl a zamyslel se. Podle toho, co je tam napsané je Misato-san arogantní, Itsuki-san je zase moc veselý...."hmmm, Awasama-san." Vratil jsem mu zbývající dvě složky. "Dobře. Zítra ráno, sem zase přijď. A né že přijdeš pozdě!" Pohrozil mi a já přikývl. "Můžeš jít." Otočil jsem se, a chtěl odejít. "Počkej!" Zastavil jsem a otočil se. "Tohle," dal mi štos papírů."tohle, prosím, dej Akině." Usmál se na mě a já v klidu odešel. Sešel jsem schody do čtvrtého patra a hned šel za Akinou. "Hah! Akina!" Zavolal jsem na ni a rozeběhl se. "Riki, co potřebuješ?" Usmála se na mě. "Tohle to posílá Shii-san." Podal jsem jí štos papírú. "Díky. Teď se dej do práce. Až to budeš mít, můžeš jít domů."
"OK." Usmál jsem se a šel si sednout ke svému stolu. Vzal jsem si propisku a začel vyplňovat formuláře. Po třech hodiná jsem to všechno dodělal. "Hah, konečně!" Vstal jsem a vzal ty formuláře. "Akina, kde Shii-san?"
"Měl by být v devátém patře." Vykulil jsem oči. Povzdechl jsem si a sklopil hlavu. Vydal jsem se ke schdům. Udělal jsem jeden krok do schodů a už jsem ležel na zemi. "Um," začal jsem se vyhrabávat z tuny papírů. "Jsi v pořádku?" Zaslechl jsem nějaký milý, ale chladný hlas. "Jo, jo, jsem v pořad.....ku." podíval jsem se na toho může, a vynechalo mi pár srdečních úderů. Naklonil se ke mně a mě zrudli tváře. "Omlouvám se." Zašeptal tajemně. "T-To je...v pořádku." Sklopil jsem svou rudou tvář. Podal mi ruku a pomohl mi vstát. Pomohl mi sezbírat papíry a potom sme šli spolu až do zasedací místnosti. "Jak vidím už jste se seznámili." Přešel k mám Shii a já vykulil oči. "Seznámili?" Nechápal jsem. "Riki, tohle je Kaito Awasama." Zalapal jsem po dechu. "Awasama-san, tohle je Riki Yakata. Bude s vámi sepisovat rozhovor." Hodil jsem po něm vystrašený pohled. To jsem s vybral takového sexy chlapa? Bude těžké se ho na něco ptát a zapisovat. "Těšímě." Uklonil jsem se mu a uhnul pohledem, protože se na mě jak Shii, tak Awasama-san dívali jako pedofil na malé dítě......"co je?" Udělal jsem krok do zadu. "Nic." Odpověděli na stejně. Polkl jsem a zatřepal hlavou. "Jinak Shii, tady jsou ty papíry, co jsi chtěl vyplnit." Podal jsem mu štos papírupů a byl na odchodu. "Riki, zítra přijď do mého domu." Zastavil mě Awasama-san. "A v kolik hodin?" Otočil jsem se k němu.
"10:00?"
"Dobře." Usmál jsem se a odešel. Zavřel jsem dveře a rychle běžel až do přízemí a pak domů. Zastavil jsem se až před dveřma svého bytu. Počkat. Jak jsem se dostal přes domovní sveře? No, to radši zjišťovat nebudu. Odemkl jsem dveře a vešel. Zaslechl jsem rachot. To bude určitě Ai, moje kočka. Z ložnice se ke mně nahrnula malá, černá a chlupatá kulička a začala se mi otírat o nohy. Usmál jsem se a vzal jí do náruče. "Taky tě rád vidím, Ai." Přitulil jsem se k ní a ona spokojeě zavrněla. "Rád bych se s tebou mazlil, ale mám ještě na práci." Pohladil jsem jí po hlavičce a položil na zem. Otřela se mi o nohy a pak odcupitala zpátky do ložnice. Uh...musim si připravit otázky. Vytáhl jsem svůj labtop a začal zapisovat. 'První dílo, největší úspěch, co vystudoval za školu, jestli na takové pozici někdy už pracoval, jestlj má momentálně nějaký nápad na psaní, co ho baví, co má nejradši, nějaká známost.' No to by mělo stačit. Zaklapl jsem labtop a podíval se, kolik je. 15:00. Měl bych nakrmit Ai. Vstal jsem a zamířil do kuchyně. Vytáhl jsem pro ní jídlo a dal jí ho do do misky. "Ai!" Zavolal jsem a hned přiběhla. Misku jsem jí dal na okno a ona tam šikovně vyskočila a dala se do toho. Promnul jsem si spánky. Jsem vyčerpaný. A to ještě musím vyplnit nějaké formuláře. Připadám si jako nějaká sekretářka. Povzdechl jsem si a z tašky si vyndal "pár" papírů. Sedl jsem si ke svému pracovnímu stolu, vzal propisku a začal. Po dalších 4hod. Vyplňování papírů, mi z ruky vypadla propiska, a má hlava padla na stůl. Pomalu jsem otevřel oči a podíval se, kolik je. 22:30. "Uhh.." vstal jsem a šel pomalu do kuchyně. Mám hlad a žízeň. Z lednice jsem vytáhl bagetu a plechovku s limonádou.sedl jsem si ke stolu, a do pár minut jsem to do sebe hodil a šel do koupelny. Sházel jsem ze sebe oblečení a vlezl si do sprchy. Pustil jsem na sebe příjemně horkou vodu, umyl se a vylezl. Vzal si na sebe spodní prádlo, vyčistil si zuby a šel si lehnout. Vlezl jsem do ložnoce a následně zaplul do postele. Ai se mi schoulila do klubíčka na hrudi a usla stejně rychle jako já. Budí mi zvonil v 6:00 ráno. Otevřel jsem oči a vypl budík. Pohlédl jsem na Ai. Rozvalovala se mi na hlavě, ehm... sundal jsem jí a vylezl. Celé tělo mě bolí. Protáhl jsem se a převlekl se do svého oblečení. Šel jsem do kuchyně a udělal si kafe a snídani. Sedl jsem si ke stolu a dal se do jídla. Podíval jsem se na hodiny. 9:30. Ironie jak to v kuchyni utíká ( jedl jsem 3,5 hodiny). Povzdechl jsem si a vyrazil k domu Awasami-san. Chvíli jsem bloudil než jsem našel tu vilu. "Woow." Zatajil jsem dech a prohlížel si velkou, bílou vilu na rohu ulice. Vešel jsem na zahradu a ke dveřím. Zazvonil jsem. Po chvilce se otevřely dveře. Awasama-san měl zelené tričko a hnědé kalhoty. A taky neměl brýle. "Dobrý den, jsem z reportérské společnosti Minasawa a mé jméno je Riki Yakata." Uklonil jsem se a usmál se na něj. "Jsem tu kvůli tomu rozhovoru co sme si domluvili včera."
"Aah, už jsi vzpomínám, pojď dovnitř." Pokynul mi rukou. Vešel jsem. "Dáš si čaj nebo kafe?" Připlížil se ke mně ze zadu. Trochu jsem se ho lekl a otočil se k němu čelem. "Kafe, prosím." Usmál sem se na něj. "Dobře. Posaď se." A odešel do kuchyně, asi. Posadil jsem se a vytáhl si labtop. Najel jsem sina ty otázky a uspořádal jejich pořadí. Za chvíli se vrátil Awasama-san a přede mě dal hrníček. "Tak, můžeme začít?" Podíval jsem se na něj.
"Ano, ale mám jednu otázku. O čem budou?"
"No, co se vaší práce týče. A pak pár otázek na tělo." Kývl a já začal:
"První kniha, kterou jste napsal a vydal?"
"...Láska z Trní."
"Váš největší knižní úspěch?"
"......Růže jsou chladné a rudé jako její rty."
"Co jste studoval za školu?"
"Studoval jsem vysokou školu umění v Tokyu."
"Ptacoval jste někdy na takové pozici?"
"Ne."
"A kdy jste začal pracovat jako spisovatl?"
"Ve svých 16 letech. A to jsem napsal knihu, Láska z Trní."
"Píšete teď něco?"
"Ne, ale hledám inspiraci."
"....Co vás baví?"
"Psaní a nakupování."
"Co máte nejradši?"
"Na to odpovídat nebudu *prosebný pohled* a když ano, necháš si to prosebe?"
"OK."
".....mladé, nezkušené....*odkašlání*....chlapce." Vykulil jsem na něj oči. To znamená, že jsem jeho typ, že jo? Mladý, nezkušený. Kurvadrát!
D-dobře, tohle si pro sebe nechám. Budeme pokračovat? Mám poslední otázku."
"Hmmm." Asi souhlas.
"Máte nějakou známost?"
"Ne, ale hledám nějaké PARTNERA." Ehm, berme to jako že asi hledá nějakého mladého a nezkušeného.......chlapce. "A to je vše. No, tak já asi půjdu." Zvedl jsem se a chtěl odejít, ale Awasama-san mě chytl za ruku. "Awasama-san?" Zamrkal jsem na něj udiveně.
"Zítra se spolu dohodneme na další schůzce?"
"D-dobře." Pustil mou ruku a doprovodil mně. Sotva jsem vylezl, se za mnou zavřeli dveře, a pak jsem slyšel jak se opřel o dveře. A taky jsem slyšel jak z hluboka oddechoval. Polkl jsem a radši zamířil domu. Proč jsem se cítil tak divně, když mi řekl.....tam to! Zamyslel jsem se. Ehm, no, protože jsi mladý (20), nezkušený co se sexu týče, a tyky, protože jsi kluk, a to docela hezký a cute. Plácl jsem se do čela. Uh, doufám, že se mezi námi nic nestane. Oh, a taky musím zavolat Shii-sanovi, kvůli tomu zítřu. Vytáhl jsem telefon a vytočil jeho číslo:
"Ano?"
"Shii?"
"Ahh, Riki. Copak potřebuješ?"
"Ne, nic nepotřebuju. Já jenom že zítra přijde Awasama-san a bude se domlouvat další setkání."
"Opravdu? Asi jsi měl úspěch. Moc lidí u něj dlouho nevydrží. Ale teď už musim končit. Řekneme si to zítra. Zatim!"
On mi to típl -_- Ah, těmhle tipům lidí se nedá důvěřovat. Uh, ale co, jsou zaměstnaní svou prací. Ale teď půjdu domu. U Awasami-san jsem se zdržel dlouho. *čas- 17:45*
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama