Začátek žádný, KONEC ŠPATNÝ

19. února 2015 v 16:59 | Sumiya |  JednoKapitolovky

Pár: Munakata X Yata
Upozornění: Shonen-ai, smutný příběh (doporučuji mít u sebe kapeesníčky Plačící)


Tuhle povídku mám napsanou již nějakou dobu a tak mě napadlo, co kdyby se líbila?! K ději nic říkat nebudu a je jen krátká takže přeji hezké počtení.


Měl výčitky kvůli tomu, co mu provedl. Nechtěl mu ublížit, ale když Mikoto, uhnul, zranil se. Nemohl kvůli Yatovi zamhouřit oka, když jenom pomyšlení na jeho stále smutnou tvář vhání do jeho pomněnkově modrých očí slzy. Usnout nemohl jenom s tohoto důvodu. Miloval ho. Sám tomu nevěřil. Nebo si to spíše ve svém postavení nemohl dovolit. Munakata Reisi je nynějším Modrým Králem, a on? Jenom někdo z podřadnějších členů klanu HOMRA.
Zase sám. Pomyslel si Yata když zalejzal do jedné úzké, tmavé, nepříjemné aury nasáklé zapadlé uličky Tokia. "Snif… snif…" sotva dosedl na studenou zem se rozplakal a po jeho tvářích se kutálely krokodýlí slzy. "Mám… strach…" zavzlykal potichu. Chyběl mu. Munakata Reisi mu hodně scházel. Moc ho totiž miloval, ale své city k němu nikdy nedal najevo. Měl strach že by jím opovrhoval. Naposled ho viděl když do sebe s Mikotem mlátili a házeli po sobě vše co jim vlezlo pod ty jejich horkokrevný ruce. Mikoto byl zraněn poté co dostal automatem na nápoje po hlavě, to už se oba shodli že to nemá smysl a udělali mezi sebou příměří. Ale než tak učinili Munakata hodil skate po Mikotovi který se mu raz dva vyhnul. Jenže za ním se objevil mladík a ten to schytal a poté několik metrů letěl než ho zastavili…..tedy spíše zpomalily Kusanagiho nohy do kterých narazil a v poho letěl i s Kusanagim dál.
"Proč jsem utek….? Nemám to ani ošetřený, bolí to, možná jsem si to ošetřit měl a né tak zbaběle utéct… je mi zl…" nestačil to ani doříct když mu tam někdo skočil "Ya-Yato? Co…co tu děláš?" vykopl ze sebe dotyčný "Tss co je ti potom?!" velice se snažil ať to vyzní co nejvíce sarkasticky, i když vůbec netušil kdo to na něj promluvil. "..hledal… jsem tě, Yato.." pokračoval ve svém "proslovu". Ten hlas…..patří….to né, to není možný. Jak mě tu ksakru našel?! Ptal se sám sebe Yata. "Mu..na..ka-" zasekl se když spatřil toho muže co ho tolik zranil jeho vlastním skatem. Hleděl mu do očí. Yata hned odvrátil pohled a potichounku se rozplakal. "Yato, odpusť mi. Netušil jsem tvou přítomnost…prosím…odpusť mi to…….Miluji tě, Yato.." vyjádřil své pocity, omluvil se mu a vyznal z lásky. "Jsi…ty… víš, já tě…t-taky miluji…" řekl mu do ucha a políbil ho na tvář. " Ale já myslel že mě nesnášíš a miluješ Mikota" pozastavil se nad incidentem o kterém mu říkala jeho podřízená Awashima Seri když šla za Kusanagim. Viděla jak se po sobě Mikoto a Yata plazí a…… dál mu to nic neřekla a omdlela. "Huh? Víš to bylo tak že jsme se jenom trošku mazlili víš? A to co řekl-arrrr!!" chystal se mu něco vysvětlovat, když vtom velice bolestně zavřískal. Něco se děje, něco je špatně……snad….on…on umírá? "Yato?! Děje se něco? Odpověz mi, prosím!" začal mít strach. "Po-polib mě, prosim…" Prosil ho o polibek. Munakata ani chvilku neváhal a něžně jej políbil na jeho plné rtíky. Munakata netušil že je to jejich první a také poslední polibek v životě.

Znovu se rozplakal. Ale tentokrát to nebyl Yata, ale Munakata. Zemřel mu v náruči. Šeptal mu jedno slovo pořad do kola…. " Miluji tě. Miluji tě. Miluji Tě. Miluji tě." řekl mu čtyřikrát jeden krásný cit. Ale ani jedno Miluji tě bez odpovědi jeho lásky Yaty.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adís Eliadora Adís Eliadora | E-mail | Web | 20. února 2015 v 10:06 | Reagovat

:'( Yaoi nemusím, ale je to krásné. :'( ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama